Švédský vallhund

Originální název: Västgötaspets
Číslo FCI: 014
FCI skupina: V. - špicové a primitivní plemena, sekce III. severští hlídací a pastevečtí psi, bez zkoušky z výkonu.

FCI Standard č. 14 / 13.02.2017

ZEMĚ PŮVODU: Švédsko

DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO STANDARDU: 29. 10. 2013

VYUŽITÍ: Pastevecký pes.

HISTORIE: Švédský vallhund je považován za původní švédské plemeno, ačkoliv stále není zcela jasná jeho příbuznost se psy typu welsh corgi. Otázka, zda Vikingové přivezli psy typu corgiho z Britských ostrovů do Švédska, nebo psy podobné vallhundovi ze Švédska do Británie, nebude nikdy vyřešena. Moderní kynologické výzkumy se však domnívají, že västgötlandský špic je původem ze Švédska. Bez ohledu na jeho původ, mají zásluhy na uznání plemene hrabě Björn von Rosen a rektor Zetterstén. Počátkem 40. let minulého století tvrdil von Rosen, že tento starý typ pasteveckého psa stále existuje a pátral po něm v hrabství Väster Götland. Zejména v rovinách Vara objevil typově stejné jedince. Bylo jich málo, ale dost na to, aby Zetterstén mohl začít s chovem. Plemenný typ byl ustaven bez ztráty pracovních schopností.

POVAHA: Ostražitý, energický, nebojácný a pohotový.

STAVBA TĚLA: Malý, nízkonohý a statný. Vzhled a výraz ukazují na bdělého, ostražitého a energického psa. Suchá a poměrně dlouhá hlava. Stop: dobře vyjádřený. Nosní houba: černá. Pysky: dobře formované a těsně přilehlé. Úplný a pravidelný nůžkový skus. Oči: středně velké, oválné a tmavě hnědé. Uši: středně velké, špičaté, vztyčené. Dlouhý a silně osvalený krk. Hřbet je rovný, dobře osvalený. Záď: široká a mírně spaditá. Hluboký hrudník. Břicho mírně vtažené. Vyskytují se dva typy ocasu: dlouhý; a všechny varianty délky přirozeně krátkého ocasu. V obou případech jsou povoleny všechny varianty nesení ocasu, žádná není předepsaná. Silné kosti končetin.Tlapky: středně velké, krátké, oválné, směřující přímo vpřed, sevřené se silnými polštářky. Široká a silně osvalená stehna. Srst: Krycí srst je středně dlouhá, tvrdá, pevně přiléhající k tělu. Podsada měkká a velmi hustá. Srst je krátká na hlavě a přední straně končetin, může být delší na krku, hrdle, hrudníku a zadních stranách pánevních končetin. Psi (samci) musejí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku. 

VYLUČUJÍCÍ VADY: Agresivita nebo přehnaná bázlivost. Předkus nebo podkus. Modré oči, jedno nebo obě. Svěšené nebo polo vztyčené uši. Dlouhá, kadeřavá srst. Černé, bílé, játrově hnědé nebo modré zbarvení srsti. 

ZBARVENÍ: Šedá, šedohnědá, šedožlutá, červenožlutá nebo červenohnědá. Světlejší srst ve stejném odstínu barev uvedených výše může být na tlamě, hrdle, hrudníku, břiše, na zadku, tlapkách a hleznech. Tmavší pesíky se objevují na hřbetě, krku a bocích. Světlejší srst na plecích, tzv. postrojové znaky, a na lících, je vysoce žádoucí. Bílá je povolená jen v podobě úzké lysinky na hlavě, malých skvrn na šíji nebo jako málo znatelný "obojek". Bílé odznaky jsou povolené na hrudních a pánevních končetinách a na hrudi.

KVH: Psi: 33 cm (ideální výška). Feny: 31 cm (ideální výška). Výška 2 cm nad touto výškou nebo 1 cm pod ní, je přípustná.

CHODY: Harmonický, prostorný s dobrým vykročením a posunem.