Španělský galgo

FCI-Standard číslo 285 / 24.05.2002/ D

ORIGINÁLNÍ NÁZEV: Galgo Espanol

ZEMĚ PŮVODU: Španělsko

DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO ORIGINÁLNÍHO STANDARDU: 26. 05. 1982.

VYUŽITÍ: Pes na štvanice určený k lovu zajíců v terénu, rychle pronásledující zvěř a lovící na dohled. Dříve se používal také k lovu jiných zvířat jako králíků, lišek a dokonce divokých prasat, avšak v podstatě je toto plemeno určeno k lovu zajíců v terénu.

KLASIFIKACE FCI: Skupina 10 Chrti. Sekce 3 Krátkosrstí chrti.

Bez pracovní zkoušky.

HISTORIE: Plemeno Galgo Espaňol znali již staří Římané v antických dobách; lze však předpokládat, že k jeho rozšíření na iberský poloostrov došlo mnohem dříve. Toto plemeno pochází ze starých asijských chrtů a přizpůsobilo se na poměny španělských stepí a plošin. Během 16., 17. a 18. století byl byli psi tohoto plemene exportováni ve značném počtu do jiných zemí - například do Irska a Anglie. Galgo Espaňol je jedním z předků anglického chrta (Greyhound), který vykazoval stejné specifické charakteristické znaky plemena jako Galgo Espaňol. Tyto znaky později sloužily k výběru a přizpůsobení. Je třeba dodat, že mezi četnými citáty klasických autorů vyzdvihuje následující citát Hitova velekněze důležitý a původní účel využití uvedeného plemena: "Jakmile zajíc vyběhne, fenka Galga ho pronásleduje."

CELKOVÝ VZHLED: Chrt značné velikosti, středního formátu, s lehce konvexním profilem, podlouhlé stavby těla, s dlouhou a štíhlou hlavou. Kompaktní kostra, dlouhá a štíhlá hlava, prostorný hrudní koš, silně vtažené břicho a velmi dlouhý ocas. Pánevní končetiny výrazně svisle postavené a dobře osvalené. Jemná krátká srst nebo polodlouhá drsná srst.

DŮLEŽITÉ PROPORCE: Obdélníkový trup: délka trupu je poněkud delší než kohoutková výška. Podstatné jsou především proporce a funkční harmonie v postoji i v pohybu.

POVAHA: Klidná a spíše rezervované povaha. Při lovu se však projeví jeho průbojnost a živost.

STAVBA TĚLA: V souladu s tělem je hlava dlouhá, kostnatá a suchá. Poměr délky mozkovny vzhledem k délce tlamy činí 5 : 6. Délka mozkovny je 5, délka tlamy je 6. Horní linie tlamy a lebky se lehce rozbíhají. Při pohledu shora by měla hlava být velmi dlouhá a stejnoměrná, s dlouhou a štíhlou tlamou. Lebka: Štíhlá a z profilu lehce konvexní. Její délka přesahuje šířku. Středem klenby mozkovny probíhá rýha, která je v prvních dvou třetinách (při pohledu od tlamy) velmi výrazná. Čelní hrboly a týlní hrbol jsou jen naznačené. Stop: Lehký, jen velmi málo vyjádřený. Nosní houba: Malá, vlhká; černě pigmentovaná. Tlama: Dlouhá, s lehce konvexním a štíhlým hřbetem nosu. Pysky: Velmi suché. Horní pysk těsně překrývá dolní. Dolní netvoří žádný výrazný koutek tlamy. Pysky jsou jemné, těsně přiléhající a tmavě pigmentované. Zuby silné, bílé a zdravé. Nůžkový skus. Špičáky jsou silně vyvinuty. Plný počet premolárů. Oči: Malé, šikmo uložené, mandlového tvaru; přednostně tmavé, oříškově zbarvené. Klidný, měkký a zdrženlivý výraz. Oční víčka: Jemná kůže a tmavá kůže sliznic. Velmi těsně přiléhají k oční bulvě. Uši: Široké nasazení, trojúhelníkový tvar, masité v první třetině, k zaoblené špičce jsou tenčí a jemnější. Vysoko nasazené. Při vzbuzené pozornosti psa jsou uši v první třetině zpola vzpřímené, se složenými konci směřujícími stranou. V klidu (uvolnění) tvoří uši růžicové ucho těsně přiléhající k hlavě. Pokud uši natáhneme dopředu, dosahují těsně ke koutku tlamy. Patro: Tmavé, se silně vystupujícími, výrazně vyjádřenými rýhami sliznice. Krk: Dlouhý, oválný, plochý, štíhlý, silný a pohyblivý. Štíhlý u nasazení hlavy, k počátku trupu se lehce rozšiřuje. Horní linie je lehce konkávní. Dolní linie je téměř rovná, s lehkým vyklenutím oprotřed. Celkový pohled: Obdélníkový, silný a pohyblivý, vykazuje sílu, pohyblivost a vytrvalost. Hrudní koš je silně vyvinutý; silně vtažené břicho. Horní linie z profilu: Lehce konkávně probíhající hřbetní linie, konvexně probíhající bederní partie. Bez náhlých přerušení a odchylek za pohybu, což působí dojmem velké pružnosti. Kohoutek: Jednoduše naznačený. Hřbet: Rovný, dlouhý a dobře vyznačený. Bedra: Dlouhá, silná, nepříliš široká, s klenutou horní linií a kompaktním svalstvem, budící dojem pohyblivosti a síly. Výška beder může ve střední části přesahovat kohoutkovou výšku. Záď: Dlouhá, silná a velmi šikmá. Její sklon vůči horizontále přesahuje 45°. Hruď: Mohutná, ale přesto ne příliš široká; Hluboká, aniž by dosahovala k lokti, a velmi dlouhá až k volným žebrům. Vrchol prsní kosti vyjádřen. Žebra: Plochá žebra s velkými mezižeberními mezerami. Žebra musí být dobře viditelná a vyjádřená. Obvod hrudního koše je jen o málo větší než kohoutková výška. Dolní linie z profilu a břicho: Břicho je od konce prsní kosti silně vtažené. Krátké a suché boky. Dobře vyvinuté slabiny. Ocas: Hluboko nasazen a u kořene ocasu silný. Probíhá podél končetin a těsně k nim přiléhá. Postupně se zužuje až k velmi tenké špičce. Pohyblivý a velmi dlouhý; dosahuje hluboko přes hlezno. V klidu má ocas srpovitý tvar, se solně vyjádřeným háčkem na konci směřujícím ke straně. Je zatažen mezi běhy a háčkem se téměř dotýká země před pánevními končetinami. To je charakteristický postoj, který plemeni propůjčuje typický vzhled. Běhy absolutně svislé, jemné, rovné a rovnoběžné; kratší a jemnější přední nadprstí. Zaječí tlapky. Plece: Suché, Krátké a šikmé. Lopatka musí být výrazně kratší než pažní kost. Nadloktí: Dlouhá pažní kost, delší než lopatka, velmi svalnaté, s volným loktem třebaže loket těsně přiléhá k tělu. Předloktí: Velmi dlouhé, rovné a rovnoběžné; dobře vyjádřené kosti; vystupující šlachy. Karpální polštářek velmi silně vyjádřen. Přední nadprstí: Lehce skloněné, jemné a krátké. Tlapy hrudních končetin: Zaječí tlapky. Těsně uzavřené a dobře klenuté prsty. Silné a dlouhé články prstů. Polštářky tlap tvrdé a dobře vyvinuté. Kůže mezi prsty přiměřeně vyvinutá; drápy jsou dobře vyvinuté. Úhly: Úhel mezi lopatkou a pažní kostí 110 stupňů. Úhel mezi pažní kostí a předloktím 130 stupňů. Pánevní končetiny: Silné, dobře vyznačené kosti; dlouhé, dobře vyvinuté osvalení. Absolutně svisle postavené, se správným úhlením. Dobře vyjádřená hlezna; krátké nadprstí postavené kolmo k zemi. Zaječí tlapky s klenutými prsty. Pánevní končetina budí dojem síly a obratnosti při dobrém posuvu. Stehna: Velmi silná, dlouhá, svalnatá a pevná. Kosti stehna jsou optimálně svisle postavené (k podložce). Při pohledu zezadu je na první pohled vidět velmi dobře vyvinuté osvalení; délka dlouhého, plochého a silného stehna činí ¾ délky lýtka. Lýtka: Velmi dlouhá, s dobře vyjádřenými, jemnými kostmi. Svalnaté v horní části a méně svalnaté v dolní části, se zřetelně viditelnými žilami a šlachami. Hlezno: Velmi vyjádřené s dobře viditelnými a silně vyvinutými Achillovými šlachami. Nárt: Tenkým, krátký a kolmo k zemi postavený. Tlapy pánevních končetin: Oválné, stejně formované jako tlapy hrudních končetin. Úhly: Kyčle ke stehnu 110 stupňů. Stehno k holeni 130 stupňů. Úhel hlezna je větší než 140 stupňů

CHODY: Typickým způsobem pohybu tohoto plemena je přirozeně cval. Klus je velmi dlouhý, těsně nad zemí, pružný a energický. Bez tendence k mimochodu a k posunu bokem.

KŮŽE: Těsně přiléhá k tělu ve všech partiích, je odolná a pohyblivá, růžově zbarvená. Sliznice by měly být tmavé.

SRST: Hustá, velmi jemní, krátká, hladká; stejnoměrně pokrývá celé tělo až po mezery mezi prsty. V zadní části stehen poněkud delší. Varieta s polodlouhou drsnou srstí vykazuje odlišnou drsnost a délku srsti; třebaže srst vždy stejnoměrně pokrývá celé tělo, vzniká vous na horním pysku, na tvářích, huňatých obočích a chocholce.

ZBARVENÍ: Všechny barvy jsou přípustné. Typické barvy v pořadí, v jakém se jim dává přednost, jsou: Plavé a více nebo méně tmavě žíhané, dobře pigmentované, černá, černá skvrnitá, světlé nebo tmavě, tmavé odstíny žluté, skořicová, žlutá, červená, bílá, skvrnitá.

KVH:  Psi: 62 až 70 cm. Feny: 60 až 68 cm. Odchykly 2 cm nahoru jsou u psů vynikajících proporcí přípustné.

VADY: Jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů se musí považovat za vadu, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru s odchylkou. Hlava poněkud široký nebo nepříliš jemně cizelovaná. Tlama příliš špičatá, při pohledu ze strany horní linie tlamy rovná. Příliš zdůrazněné temeno. Chybějící jakýkoliv premolár. Klešťový skus. Poněkud kratší ocas, dosahující jen těsně přes hlezno. Jizvy, rány a oděry z lovu. Mohutná hlava. Přehnaně široká mozkovna se špičatou tlamou. Příliš zdůrazněný stop. Horní linie tlamy a lebky rovnoběžné. Silné pysky, vyslovený lalok. Mírný podkus. Ztráta špičáků, která nevznikla úrazem. Světlé, kulaté oči, vystupující oči. Entropium, ektropium. Krátké, malé uši, postavené uši. Krk kulatý a krátký. Sedlovitě pronesený hřbet. Výška beder níž než v kohoutku. Krátká, kulatá, příliš málo šikmá záď. Příliš malý obvod hrudníku. Sudovitě zaoblená žebra. Krátké slabiny. Oblé, silně vystupující a příliš málo protažené svaly. Nesprávný postoj, prsty nejsou těsně sevřené; kravský postoj. Slabé polštářky. Kupírované uši nebo ocas. Vnější linie hrubé, těžkopádné, neobratné. Nevyvážená povaha.

VYLUČUJÍCÍ VADY: Agresivita nebo bojácnost. Nedostatky typu. Rozštěp nosu. Silný podkus nebo předkus. Horní linie velmi široká, plochá a rovná. Hrudník zasahující hlouběji než k loktům. Znak, který naznačuje nebo dokazuje vkřížení jiného plemena. Albinismus. Psi vykazující patrné psychické abnormality a nebo projevující vady chování musí být diskvalifikováni. Psi musí vykazovat dvě očividně normálně vyvinutá varlata, nacházející se zcela v šourku.