Historie

Ojedinělé a očividné vlastnosti zařadily DS na zvláštní místo v soupisu všech plemen psů od začátku historie zvířat. V roce 1891 skupina německých obdivovatelů hrubých, neuhlazených ovčáckých psů vytvořila společnost PHYLAX., která dostala jméno podle řeckého phylaxis (hlídání/střežení). Účelem této organizace bylo sjednotit rozmanitou sbírku ovčáckých psů německého původu a upevnit jejich vzhled a povahu. Společnost Phylax ukončila svou působnost v roce 1894 a v uskutečňování jejich záměrů pokračoval jako jediný Max Emil Friedrich von Stephanitz. Zakladatel plemene byl objeven Stephanitzem 3.4.1899 na přehlídce pasteveckých psů. Byl dokonalým představitelem vysněného plemene Stephanitze. Ihned psa koupil, jeho původní jméno (Hektor von Linkrshein) bylo změněno na Horald von Grafrath a pes byl zaregistrován jako první DS ve Stephanitzově organizaci "Verein für Deutsche Schäferhunde". Horald se ukázal jako velmi schopný krycí pes, který svým potomkům předával své vlastnosti. Pro uchovnění vlastností byla použita liniová (příbuzenská) plemenitba. Cílem bylo vyšlechtit pracovního psa. Stephanitz se obával, že přeměna společnosti ze zemědělské na průmyslovou ohrozí rozvoj plemene využívaného jako ovčáka. Proto přiměl německou vládu, aby plemeno uznala jako vhodné pro policejní práci. To byl začátek využití psa jako vojenského a služebního. Brzy se upevnily jeho hlavní vlastnosti jako inteligence, spolehlivost, odvaha a věrnost. Stal se také využitelným psem pro nevidomé.

NO mimo Německo

První DS byli dovezeni do Ameriky kolem roku 1906 bohatými chovateli. Plemeno si brzy získalo své příznivce, ale 1. sv. válka jeho nárůst obliby zastavilo, protože psi byli spojováni se zemí svého původu. Nijak jinak tomu nebylo vypuknutím 2. sv. války, naopak bylo to ještě horší. Američané si cenili vzhled i charakter DS, ale nechtěli přijmout, že by jejich váleční nepřátelé z Německa mohli být za zrozením tak úžasného plemene. Kvůli nenávisti k Německu se Američané pokusili zakrýt pojmenování plemene na Alsatian Wolf Dog. Poptávka po DS byla tak silná (i po druhé sv. válce), že nesvědomitý a nekontrolovaný chov vedl k mnohým zdravotním i povahovým problémům. Nejzávažnějším je DKK ( dysplazie kyčelního kloubu), která trápí chovatele dodnes. Dalším problémem byla útočnost ze strachu a další neurotické problémy, které poškodily pověst tohoto plemene. Během 60. let 20. století se veterináři a ochránci plemene, zvláště Americký klub chovatelů DS a Světová organizace chovatelů DS, spojili k řešení těchto problémů. Americký klub připojuje Regist of Merit (ROM), titul pro psy, jejichž potomci prokázali své zdraví a hodnotu na výstavě. Světová org. DS k podpoře a ochraně vzorného fyzického i duševního zdraví vytvořila třídu l. (psi bez vady) a třídu ll. (psi s malými vadami). Uznávaní chovatelé změnili svůj přístup k chovu. Začali zkoumat genetiku rodičů svých psů a psů vybraných k páření...ale také přístup ke kupujícím jejich štěňat. Nechtěli prodat psa do bytu pro radost dožívajícím lidem, ale chtěli aby jeho budoucí majitelé ocenili a využili charakteristiku těchto úžasných psů.

Mnoho chovatelů více plemen, Vám dozajista řekne, že ten nejlepší je právě DS. Jeho využití je nejširší ze všech psích plemen. Je spolehlivým armádním psem, slepeckým průvodcem, ovčákem, hlídačem, sportovcem pro radost (agility, dog dancing, crosserem, tažným psem)... Je to prostě skvost mezi plemeny. I přes veškerý strach z útočníků, kteří jdou proti jeho pánovi, se dere vpřed a do posledního dechu hájí svého pána, mnohdy za svůj život. Není oddanějšího a spolehlivějšího plemene. Prodej v pozdním věku (pokud měl vazbu na pána) nesou těžce až natolik, že steskem umírají. Pokud se chystáte stát majitelem DS, musíte tedy počítat s tím, že je to parťák na celý život a ne jen pes na chvíli.... To co mu dáte a věnujete je jako jeden z mála, Vám stonásobně vrátit.

Charakteristika

Původní i dnešní DS je inteligentní, čilý, ostražitý, silný a ochotný pracovat déle a tvrději než jiná plemena. Dřívější DS byli používání ke shánění stád a byli daleko menší, než ty dnešní. Postupem času se začali využívat jako vojenští pomocníci při nošení břemen, hlídali, vyhledávali miny i zraněné vojáky, prostě pes pro všechno. Znaky dospělého jedince se projevují mezi 10-18. měsícem , ale psi rostou a přibírají zhruba do tří let. Větší psi jsou náchylnější k dysplazii a jiným nemocem, nemusí to vždy ale být pravidlem. Štěňata mají překlopené uši asi do desátého týdne. Většině štěňatům zase na chvíli spadnou, když přeměňují chrup a až poté jsou vzpřímené na stálo. Nejběžnější barevnou variantou je typ "Rex" (podle TV seriálu " Komisař Rex"), jedná se o černotříslové zbarvení se sedlem. Může být, ale i celočerný, nebo vlkošedý. Méně oblíbené a časté jsou rudohnědé, žluté až žlutošedé odznaky. V anglosaských zemích je oblíbená bílá a játrová, nebo modrá barva, která není ovšem FCI povolena. Je velmi všestranný, odolný a poslušný, je li k tomu veden.

Povaha

No mají velkou touhu vyhovět svému pánu a být pořád s ním a strážit ho před jakýmkoliv nebezpečím. Odvaha je jeho předností. Jsou poslušní, spolehliví, nedůvěřivý k cizím lidem a své kamarády (lidské) si vybírá podle postoje svého pána k dotyčným lidem. Dá se říci, že pokud nemáte někoho rádi, nebude ho mít rád ani Váš pes. NO je ušlechtilý a hrdý tvor plný energie. Je to ideální pes do rodiny, od dětí si často nechá vše líbit a jak mile by se jim někdo snažil ublížit, promění se v útočného zabijáka, který je schopen položit za svou smečku život. Potřebuje mnoho pohybu, ale musíte ho zaměstnat i psychicky. Nestačí mu zahrada. Pokud chcete jen hlídače objektu, počítejte, že budete vlastníkem agresivního psa co pořád jen štěká. Pokud chcete věrného přítele, který Vám bude stát po boku, chce to vycházky a společné aktivity a pak získáte parťáka na celý život.  

Využití

Armádní pes ( od hledání min a zraněných po spolehlivého soumara), strážní pes, ovčácký pes, pes pro nevidomé, agility, soutěže poslušnosti. Nejvšestrannější plemeno psa.