Výchova: Štěňata jsou velmi citlivá a vnímavá, proto je důležitá včasná a důsledná socializace nejméně do 1 roku. Vzhledem k variabilitě tohoto plemene je možné si mezi štěňaty vybrat velmi živého nebo naopak velmi klidného jedince. Ale vcelku je velmi aktivní. Je možné ho chovat venku a při zvolení vhodného chladnějšího a klidného místa i v bytě. Venku má mít velkou boudu, nemusí být zateplená, ale umístěná v závětří či v kotci. Ten by měl být prostorný. Protože tito psi nemají sklony k toulkám a rozšiřování území, mohou většinou celý den pobíhat volně po zahradě. Z nedostatku pohybu mohou velmi strádat. Pro udržení výborné kondice potřebuje pohyb v podobě dlouhých procházek, plavání (milují vodu), běhu u kola nebo různých sportů.

Výcvik: Toto plemeno se vychovává poměrně dobře - rád se učí a nejsou problémy s dominancí. Výcvik poslušnosti nedělá problémy, ale nesnáší tvrdý dril. Toto plemeno má poměrně nízký práh bolestivosti. Tedy dramatičtěji prožívá bolest než jiná plemena. Proto se nikdy nedoporučuje používat surové fyzické tresty při výcviku. Jsou to dobří a pečliví stopaři. S obrannou je možné začít až když začne pes sám spolupracovat.

Pokud tomuto psovi věnujete dostatek času a trpělivosti při jeho socializaci a následném výcviku, vše se vám vrátí v podobě příjemného, milého a oddaného společníka pro celou rodinu.

CELKOVÝ VZHLED: ACO je robustní, svalnatý, středně velký, má vzpřímené uši a dvojí délku srsti - středně dlouhou nebo dlouhou ; má obdélníkový rámec ; jeho kostra je středně silná, jeho silueta je elegantní a harmonická.

DŮLEŽITÉ PROPORCE: Jeho tělesný rámec je mírně delší. Vzdálenost od stopu ke konci nosní houby mírně převyšuje vzdálenost od stopu k týlnímu hrbolu.

HLAVA:
ČÁST MOZKOVÁ: Mohutná, suchá, jemně ve správném poměru k tělu. Při pohledu seshora i z boku má tvar klínu. Horní linie mozkovny a nosního hřbetu jsou paralelní. Mozkovna je málo klenutá, střední dělící rýha jen naznačená. Stop: Málo výrazný, ale přesto dobře patrný.

OBLIČEJOVÁ ČÁST: Nosní houba: Je středně velká, žádoucí je černá pigmentace ; sněžný nos, stejně jako nosní houba se světlým pruhem jsou přípustné. Čenichová partie: Silná, střední délky vzhledem k mozkovně. Pysky: Suché, přiléhavé, co nejvíce černé. Zuby jsou silné a kompletní, s nůžkovým skusem, jsou kolmo postavené ve vztahu k čelistem. Oči: Středně velké, mandlového tvaru, uložené mírně šikmo; mají hnědou až tmavě hnědou barvu; oční víčka, jejichž výrazné černé lemování je upřednostňováno, dobře přiléhají k oční kouli. Uši: Jsou neseny perfektně vztyčené, jsou vysoko nasazené, postavené paralelně, mířící dopředu, mají tvar protáhlého trojúhelníku, na konci mírně zaobleného.

KRK: Není příliš dlouhý, je dobře osvalený, harmonicky navazující na trup; bez laloku; horní linie krku je elegantně klenutá a přechází v hlavu, nesenou mírně výše, než je kohoutek.

TRUP: Horní linie: Silná, svalnatá, středně dlouhá. Kohoutek je výrazný. Hřbet je vodorovný a silný. Bedra: Silně osvalená. Záď: Střední délky a šířky; má mírný sklon od svého počátku směrem k nasazení ocasu. Hrudník: Není příliš široký, je hluboký (okolo 50% kohoutkové výšky), dosahuje úrovně lokte, hrudní koš je oválného průřezu, hrudní koš je dlouhý. Zřetelné předhrudí. Slabiny jsou štíhlé a pevné; spodní linie se mírně zdvíhá směrem k zádi.

OCAS: Má tvar šavle, je dobře osrstěný po celém obvodu, směrem ke špičce zeštíhluje; je nasazený spíš níže, dosahuje nejméně k hlezennímu kloubu, v klidu je nesený svěšený anebo mírně prohnutý směrem vzhůru ve své poslední třetině; v pohybu je nesen poněkud výše, ale nikdy ne výše než je linie hřbetu.

KONČETINY:

HRUDNÍ KONČETINY: Silné, suché, se středně silnou kostrou. Při pohledu zepředu rovné, středně široká fronta. Při pohledu z boku správně zaúhlené. Lopatková kost je dlouhá, šikmo uložená, svírá korektní úhel s ramenní kostí; celá tato partie je dobře osvalená. Ramenní kost: Správné délky, silně osvalená. Lokty přiléhají k tělu. Předloktí: Dlouhé, rovné a suché. Nadprstí: Silné, málo šikmé. Přední tlapky: Oválné, prsty sevřené a klenuté; polštářky pevné, odolné a černé; drápy jsou žádoucí co nejtmavší.

PÁNEVNÍ KONČETINY: Silné, suché, se střední kostrou, střední šířky. Při pohledu zezadu jsou postavené rovně a paralelně, mírně daleko od sebe; při bočním pohledu jsou dobře zaúhlené. Stehna: Střední délky, silně osvalená. Kolena: Adekvátně zaúhlená. Podkolení: Středně dlouhé, šikmo postavené, se silnými kostmi a silným svalstvem. Hlezno: Silné, dobře zaúhlené. Zánártí: Středně dlouhé, rovné, suché. Oválné zadní tlapky jsou o něco delší než přední, prsty jsou sevřené a klenuté ; polštářky pevné, odolné, černé. Drápy jsou žádoucí co nejtmavší.

KŮŽE: Je prosta vrásek, tmavě pigmentovaná.

SRST:
Srst polodlouhá: Dvojitá srst je hustá a přiléhavá, podsada hojná; krycí srst je hladká a tvrdá; na hlavě, uších a předních stranách končetin je srst o něco kratší, na šíji a na zadních stranách končetin je o něco delší. Srst mírně zvlněná, ale tvrdá je přípustná.

Srst dlouhá: Dvojitá srst je hustá a přiléhavá; podsada hojná; krycí srst je hladká a tvrdá; na hlavě, uších a předních stranách končetin je srst o něco kratší, na šíji a na zadních stranách končetin je o něco delší. Na šíji je zřetelná hříva, na končetinách tvoří srst praporce a kalhoty. Ocas je huňatý. Délka srsti není nikdy příliš přehnaná. Srst poněkud zvlněná, ale tvrdá je přípustná.

ZBARVENÍ: pouze bílá.

HMOTNOST: psi cca. 30-40 kg; feny cca. 25-35 kg.

KVH: Psi 58-66 cm; feny 53-61 cm.

Jedinci dobrého typu, jejichž výška mírně přesahuje spodní nebo horní hranici, stanovenou standardem, nemusí být vyloučeni.

VADY: Všechny odchylky od výše řečeného musí být považovány za vady a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti a jejich vlivu na zdraví a pohodu psa a na jeho schopnost vykonávat jeho tradiční práci.

• Nenápadná přítomnost plavé srsti (lehký zažloutlý až hnědočervený odstín) na uších, na hřbetě a na ocase.
• Depigmentace nosní houby, pysků, nebo očních víček.
• Paspárky, s výjimkou států, kde je jejich odstranění zakázáno platným zákonem.

HRUBÉ VADY:

• Jedinec neohrabaný, kvadratický (příliš krátkého tělesného rámce).

• Nedostatečně patrný pohlavní dimorfismus (rozdíl mezi psem a fenou).

• Chybění více zubů než 2xPM1. M3 nejsou brány v potaz.

• Ucho zavěšené, ucho poloklopené, ucho zlomené.

• Hřbetní linie příliš spáditá.

• Ocas zatočený, zlomený, tvořící na konci háček, nesený na hřbetě.

• Krycí srst jemná, hedvábná, vlnatá, kudrnatá, špatně přiléhavá (otevřená). Srst výrazně dlouhá bez podsady.

• Nápadná přítomnost plavé srsti (zažloutlý až hnědočervený odstín) na uších, na hřbetě a na ocase.

VYLUČUJÍCÍ VADY:

• Jedinec agresivní nebo silně bázlivý.

• Všichni psi, na nichž je patrné fyzické postižení anebo vady psychiky, budou vyloučeni.

• Jedinec bázlivý, silně ustrašený, agresivní ze strachu, napadající bezdůvodně, letargické povahy.

• Jedno nebo obě oči modré. Oči vypouklé.

• Entropium, ektropium.

• Předkus nebo podkus, nepravidelný skus (zkřížené řady řezáků).

• Nosní houba, pysky a okraje očních víček totálně depigmentované.

• Kůže a polštářky tlapek totálně depigmentované.

• Albinismus.

Pohyb je v pravidelném rytmu, lehký a pružný; krok hrudních končetin je dlouhý, s výrazným posunem; v klusu je pohyb plynulý a snadný.

Podobně jako němečtí ovčáci, tak švýcarští bílí trpí na dysplazii kyčelního kloubu. Právě rentgen kyčlí je vyžadován pro uchovnění, přičemž nejhorší možný výsledek u psů může být 1/1, u fen 2/2 (zdravý jedinec by měl mít 0/0). Také se u nich objevuje citlivost na některé složky granulí, proto je vhodné krmivo pečlivě zvolit.