Beauceron

F.C.I.-Standard č. 44 / 09.11.2006 / GB

ORIGINÁLNÍ NÁZEV: Berger de Beauce

ZEMĚ PŮVODU: Francie

DATUM PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 25.10.2006

VYUŽITÍ: ovčácký a hlídací pes

ZAŘAZENÍ PODLE F.C.I.: Skupina 1 ovčáčtí a pastevečtí psi. Sekce 1 ovčáci

Se zkouškou z výkonu.

HISTORIE: Beaucký pes, Beauceron nebo Červená punčoška jsou jména používaná od konce XIX. století k označování těchto starobylých planinských francouzských ovčáků, kteří jsou všichni stejného typu, s krátkou srstí na hlavě, s hrubým krátkým osrstěním a obvykle kupírovanýma ušima. Na těle měli pálené znaky, zvláště na koncích všech čtyř končetin, což podnítilo chovatele k tomu, aby tyto psy nazývali "červená punčoška". Srst bývala obvykle černá s pálením, ale také šedá, celá černá nebo celá pálené barvy. Tito psi byli chováni a vybíráni podle svých schopností vést a hlídat stáda ovcí.

CELKOVÝ VZHLED: beauceron je velký, pevně stavěný, robustní, mohutný, dobře stavěný a osvalený, bez znaků lymfatičnosti (hrubosti).

DŮLEŽITÉ POMĚRY: beauceron je přiměřený ve všech proporcích. Délka těla od ramenního hrbolku k hrbolku kosti sedací je maličko větší než kohoutková výška. Hlava je dlouhá: 2/5 kohoutkové výšky. Výška a šířka hlavy jsou lehce menší než polovina její celkové délky. Mozkovna a čenichová partie jsou stejně dlouhé.

POVAHA: přímý přístup a sebevědomí. Výraz je přirozený, nikdy plachý nebo ustrašený. Povaha beaucerona je jemná a nebojácná.

STAVBA TĚLA: Hlava je dobře modelovaná s harmonickými liniemi. Při pohledu z profilu leží horní linie mozkovny a čenichové partie v rovnoběžných rovinách. Lebka: plochá nebo lehce klenutá od jedné strany ke druhé. Čelní rýha je jen málo znatelná, týlní hrbol je znatelný na vršku hlavy. Stop: stop je jen lehce vyjádřený, je v polovině vzdálenosti mezi týlním hrbolkem a špičkou tlamy. Nosní houba: proporčně odpovídá tlamě, dobře vyvinutá, nikdy s rozštěpem a vždy černá. Tlama: ani úzká ani špičatá. Pysky: pevné a vždy dobře pigmentované. Horní pysk překrývá spodní, bez jakékoliv volnosti. V koutku tvoří lehký záhyb, který musí zůstat uzavřený. Silné zuby, nůžkový skus. Oči: horizontálně uložené, lehce oválného tvaru. Duhovka musí být tmavě hnědá a v každém případě ne světlejší než tmavě oříšková, i když je světlé pálení (barva srsti). Pro varietu harlekýn jsou povolené březové oči (skvrnité). Uši: vysoko nasazené. Polo vztyčené nebo klopené. Neměly by přiléhat k lícím. Jsou ploché a poměrně krátké. Délka ucha je polovina délky hlavy. Osvalený, dobré délky, harmonicky přecházející v plece. Hřbetní linie: hřbet je rovný. Bedra jsou krátká, široká a dobře osvalená. Záď je jen mírně spaditá. Kohoutek: poměrně patrný. Hrudník: obvod hrudníku je větší než kohoutková výška o více než 1/5. Hrudník je hluboký až k loktům. Je dostatečně dlouhý. Nekupírovaný, nesený nízko, dosahuje alespoň k hleznu, není vychýlený do strany, tvoří mírný háček ve tvaru "J". V pohybu může být ocas nesen výše, v prodloužení hřbetní linie. Hrudní končetiny: rovné při pohledu ze strany i z profilu. Plece: spadající, středně dlouhé. Předloktí: osvalené. Přední tlapky: velké, kulaté, kompaktní. Drápky jsou vždy černé. Polštářky jsou tvrdé, ale přesto pružné. Pánevní končetiny: rovné při pohledu z profilu i zezadu. Stehno: široké a osvalené. Hlezenní kloub: výrazný, ne příliš nízko uložený, špička je zhruba ve ¼ kohoutkové výšky, vytváří otevřený úhel. Záprstí: vertikální, postavené maličko více vzadu než hrbolek kosti sedací. Zadní tlapky: velké, kulaté, kompaktní. Paspárky: ovčáci mají obecně tendenci k zachování dvojitých paspárků. Paspárky tvoří dobře oddělené prsty s drápky, uložené poměrně blízko k tlapce.

CHODY: pružný a volný. Končetiny se pohybují v linii. Beauceron má prostorný klus s dobrým předkrokem.

SRST: hladká na hlavě, silná, hustá, pevná a přiléhající k tělu, 3 až 4 cm dlouhá. Na stehnech a spodní straně ocasu jsou nevýrazné, ale nezbytné praporce. Podsada je krátká, jemná, hustá a prachová, nejlépe v barvě myší šedi, velmi přiléhavá a neprosvítá přes krycí srst.

BARVA:

1. Černá s pálením (černá s pálenými znaky): "červená punčoška". Černá barva je velmi sytá, pálení je barvy veverky. Pálené znaky jsou rozmístěny následovně: skrvny nad očima. Na stranách tlamy, postupně se ztrácející k lícím, nikdy nedosahující až pod ucho. Na hrudníku, nejlépe dvě skvrny. Pod krkem i pod ocasem. Na končetinách, postupně se ztrácející směrem vzhůru, v žádném případě nepokrývá více než 1/3 končetiny, poněkud výše sahá na vnitřní straně končetiny.
2. Harlekýn (modře skvrnitý s pálenými znaky): šedá, černá s pálením, podíl černé a šedé je stejný, skvrny jsou dobře rozmístěné, někdy převládá černá. Pálené znaky jsou stejné jako pro barvu černou s pálením. Malá bílá skvrna na hrudníku se toleruje.

KVH: Výška v kohoutku: psi: od 65 do 70 cm. Feny: od 61 do 68 cm.

VYLUČUJÍCÍ VADY: jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni. Agresivita nebo bázlivost. Výška vybočující z hranic stanovených standardem. Příliš lehká kostra. Příliš světlé oko, březové oko (kromě harlekýnů). Rozštěp nosní houby, jiná barva než černá, nepigmentované skvrny. Předkus nebo podkus se ztrátou kontaktu, chybějící 3 a více zubů (1. premoláry (třenové zuby) se nezapočítávají). Uši přirozeně nesené zcela vztyčené a pevné. Zadní tlapky vytočené ven (kravský postoj). Jednoduché paspárky nebo chybějící paspárky na pánevních končetinách. Ocas krácený nebo nesený nad hřbetem. Srst: barva a textura jiná než uvedeno ve standardu. Úplná absence pálených znaků. Střapatá srst. Dobře ohraničená, dobře viditelná bílá skvrna na hrudníku. Pro varietu harlekýn: příliš mnoho šedé barvy, černá barva na jedné straně a šedá na druhé (nerovnoměrné rozložení barev), hlava zcela šedá (bez černé barvy). Jedinci, vykazující fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni. Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.