Anatolský pastevecký pes
Originální název: Coban Köpegi
Původ: Turecko
Datum platného standardu: 31. 10. 2016
Klasifikace FCI: skupina 2 Pinčové a knírači, molossové a švýcarští salašničtí psi. Sekce 2 Molosové horského typu. Bez zkoušky z výkonu.
Využití: Pastevecké plemeno pro strážení ovcí. Aktivní plemeno původně užívané ke hlídání ovcí; tvrdě pracující; schopné snášet extrémní horka a zimu.
Povaha: Vyrovnaná a odvážná, bez agresivity, přirozeně nezávislá, velmi inteligentní a učenlivá. Hrdá a důvěřivá. Ke svému majiteli je pes příchylný a věrný, ale jakmile pracuje, je nedůvěřivý k cizím osobám.
Historie: Historie Anatolského pasteveckého psa (Anatolian Shepherd Dog, Çoban Köpegi, Coban Kopegi, Anatolian Shepherd) sahá do doby více než 3000 let před n. l. Je to prastaré plemeno po tisíciletí používané v Malé Asii v boji a k ochraně, je spojován již s mastify zmiňovanými v asyrském umění. Staří Asyřané a Babyloňané je chovali k ochraně proti divokým zvířatům, zejména lvům a tygrům, později tito psi chránili stáda dobytka a obydlí pastevců před vlky, medvědy a šakaly. V 11. století přivedly turecké kmeny do Anatolie své ovce a psy. Některé zdroje uvádí, že jejich původní vlast je zřejmě oblast Himálaje (Tibet, tibetské dogy) a z Číny se rozšířili dále do Španělska, Evropy a Asie. Nejstarší doložené zmínky o výběrově chovaných psech pochází ze 17. století od cestovatele Evliya Celebi, který popisuje slavnostní průvody elitních jednotek osmanských janičárů, doprovázených mohutnými válečnými psy. Jedna pověst říká, že s přehledem porazili v souboji lva, další, že indický osmanský sultán Yavuz Sultan Selim Murat začínal politická jednání darováním psa. V současnosti stoupá jeho obliba jako domácího hlídače a mazlíčka, ale například v Africe v Namibii používají anatolské pastevecké psy farmáři k ochraně hospodářských zvířat před útoky gepardů. Z hlediska registrovaného chovu je Anatolský pastevecký pes velmi málo početné plemeno. První pes byl do USA dovezen v roce 1930 jako dar turecké vlády, další psy sem v 50. letech 20. století importoval archeolog Dr. Rodney Young. Do České republiky byla první fena dovezena z Německa v roce 1998 manžely Mostýnovými, první štěňata se v jejich chovné stanici narodila v roce 2001.
V Evropě jsou dosud všichni turečtí ovčáci sdruženi pod standard Anatolian Shepherd Dog - Çoban Köpegi, česky Anatolský pastevecký pes. Prototypem pro standard plemene byl Kangal, ale na rozdíl od něj jsou povoleny všechny barevné varianty. V praxi to znamená, že všichni Anatolští pastevečtí psi mají v rodové linii více či méně přímých předků z Turecka a s velkou pravděpodobností to jsou právě Kangalové. V Austrálii jsou tito turečtí psi klasifikováni jako Coban Kopegi (Anatolian). Byla snaha uznat zde samostatně plemeno Kangal, ale během pokusu, který zde proběhl v letech 1998 - 2012, bylo zjištěno, že není žádný způsob, jak odlišit Kangala a Anatolského pasteveckého psa, protože mezi nimi nebyl zjištěn žádný anatomický rozdíl. Za Anatolského pasteveckého psa se často zaměňují Tureckem uznaná národní plemena pasteveckých psů, žijící právě v Anatolii: Kangal, Akbaş a Anadolu Mastifi. Evropa a většina dalších států oficiálně uznává pouze plemeno Anatolský pastevecký pes. Fédération Cynologique Internationale (FCI), jehož členem je i Česká republika, registrovala plemeno Anatolian Shepherd Dog - Çoban Köpegi (ASD, Anatolský pastevecký pes) pod standardem č. 331 dne 10. 4. 1989 (více podrobností o standardu naleznete na stránce Standard). Pokud si např. z USA dovezete registrovaného Kangala, bude u nás vždy evidován pod standardem Anatolský pastevecký pes. Dovoz psů z Turecka je kvůli nebezpečí, nákladům a uvedení v omyl velmi riskantní a nedoporučuje se; přímý vývoz Kangalů je tureckou legislativou v podstatě zakázán. Americký United Kennel Club (UKC) uznal plemeno Anatolian Shepherd (Anatolský ovčák) dne 1.1.1993. Následně byla dne 1.1.1998 ze standardu Anatolian Shepherd vyčleněna dvě samostatná plemena Kangal Dog (Kangal) a Akbash Dog (Akbash). V několika případech uznal UKC za Kangaly potomky čistokrevných Kangalů, kteří byli původně registrováni jako Anatolský pastevecký pes. V Turecku kromě státních a akademických institucí neexistuje plemennými knihami řízený chov psů s rodokmeny, přesto se v jednotlivých regionech vytřídily cíleným výběrem ovčáků typově odlišné a udržované varianty. Některé z nich byly Tureckem následně uznány za národní plemena, konkrétně v Anatolii byly vyselektovány a jsou chovány tři z nich - Kangal, Akbaş a Kars Köpeği. Plemeno Anatolský pastevecký pes v Turecku nemají ani neuznávají, pro Turky neexistuje. Trvají na tom, že v Turecku je více regionálních plemen psů. Na tvrzení, že Anatolský pastevecký pes pochází z celé Anatolie či dokonce Turecka, a že může být ve všech barvách, se dívají přezíravě. Říkají, že ve skutečnosti je možné za anatolské psy považovat všechny psy včetně kříženců, žijících divoce ve vesnicích a městech, kteří nemají žádné vlastnosti plemene a nejsou čistokrevní viz např. článek "Kangal or Anatolian?" - Onur Kanli, chairman of the Turkish Shepherds' Dogs Protection Society in Turkey and Turkish Kennel Club). Turci psy tradičně odlišují podle typu a barvy a každý z nich ví, že Kangal je samostatné plemeno s konkrétním původem, historií, barvou a srstí. Na tureckém venkově neznamená çoban köpeği plemeno: psům u ovcí se říká çoban köpeği (pastýřský pes), köy köpeği (vesnický pes) nebo jen "ten", což je v Turecku způsob, jak volat na psa (něco jako u nás "vořechu", ale pojmenování nemá hanlivý význam). Pro obyvatele měst jsou to jen sokak köpeği (pouliční psi).
STANDARD:
CELKOVÝ DOJEM: Velký, vzpřímený, vysoký, mohutně stavěný ochránce stád se širokou silnou hlavou a hustou patrovou srstí. Musí být velkého formátu, odolný. Schopný velké rychlosti.
DŮLEŽITÉ PROPORCE: Tlama je poněkud kratší, než mozkovna.
MOZKOVNA: Lebka: Velká, ale proporční k tělu, široká mezi ušima, lehce klenutá. Dospělí psi mají hlavu širší než feny. Stop: Mírný. OBLIČEJOVÁ ČÁST: Nosní houba: Černá, u hnědě zbarvených jedinců hnědá (játrová). Tlama: Při pohledu shora téměř pravoúhlá, z profilu tupá, ke konci se velmi mírně zužuje. Pysky: Jen mírně visící, černě lemované. Dolní okraj horního pysku by neměl přesahovat pod dolní profil spodní čelisti. Koutky tlamy těsné. Čelisti/Zuby: Zuby silné s perfektním nůžkovým skusem, tzn., že horní řezáky pevně překrývají dolní řezáky a jsou v čelistech rovně posazené. Úplný chrup. Oči: V poměru k velikosti hlavy spíše malé, dále od sebe uložené, spojivky nejsou vidět. Barva zlatá až hnědá podle zbarvení srsti. Okraje očních víček černé, kromě u hnědých jedinců. Uši: Středně velké, trojúhelníkové, na konci zaoblené, svěšené s předním okrajem přiloženým k lícím. Při vzrušení výše nesené. KRK: Mírně klenutý, silný, svalnatý, přiměřeně dlouhý, spíše silnější. Menší lalok. TRUP: Silný, svalnatý, nikdy ne z boku plochý. Horní linie: Vodorovná, bedra mírně klenutá. Hřbet: V poměru k délce končetin spíše krátký. Bedra: Mírně klenutá. Hrudník: Dosahuje k loktům, žebra dobře klenutá, hrudní koš dostatečně dlouhý. Spodní linie a břicho: Břicho dobře vtažené. OCAS: Dlouhý, dosahuje ke hleznům, poměrně vysoko nasazený. V klidu svěšený, na konci lehce zatočený; při vzrušení především u psů nesený vysoko a stočený přes hřbet. KONČETINY: HRUDNÍ KONČETINY: Celkový dojem: Široce postavené, dobré délky, rovné, se silnými kostmi. Lopatky: Dobře osvalené, šikmé. Lokty: Přiléhají k tělu, dobře pohyblivé. Nadprstí: Silná, při pohledu zboku mírně šikmá. Přední tlapky: Silné s pevnými polštářky a dobře klenutými prsty. Drápy krátké. PÁNEVNÍ KONČETINY: Celkový dojem: Silné, ne přehnaně osvalené. Při pohledu zezadu kolmé. Stehna: Dlouhá. Kolena: Dobře pohyblivá. Zadní tlapky: Silné s pevnými polštářky a dobře klenutými prsty. Drápy krátké.
CHODY/POHYB: Při pohybu velmi nápadné držení hřbetu, krku a hlavy v jedné vodorovné linii. Pohyb plochý, plynulý, dlouhý, plíživý, dynamický. Při pomalém pohybu je přípustný mimochod.
OSRSTĚNÍ: Srst: Krátká nebo polodlouhá, hustá s bohatou podsadou. Podle různých klimatických podmínek jsou možné i velké rozdíly v délce srsti. Na krku, plecích a stehnech je srst delší a hustší. V zimě bývá srst delší.
Barva: Všechny barvy jsou přípustné.
VÝŠKA / HMOTNOST:
Výška v kohoutku: Psi 74 - 81 cm, feny 71 - 79 cm.
Hmotnost: Dospělí psi 50 - 65 kg, dospělé feny 40 - 55 kg.
VYLUČUJÍCÍ VADY: Agresivita nebo přehnaná bázlivost. Každý jedinec jasně vykazující fyzické nebo psychické abnormality musí být diskvalifikován. Předkus nebo podkus. Příliš krátká tlama (třetina celkové délky hlavy). Srst příliš krátká a hladká, chybějící podsada.Každý jedinec jasně vykazující fyzické nebo psychické abnormality musí být diskvalifikován. Předkus nebo podkus. Příliš krátká tlama (třetina celkové délky hlavy). Srst příliš krátká a hladká, chybějící podsada. Psi (samci) musejí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata plně sestouplá v šourku.Pouze funkčně a klinicky zdraví jedinci se znaky typickými pro plemeno mohou být použiti k chovu.
