Afgánský chrt

FCI-Standard č. 228 

ZEMĚ PŮVODU: Afghánistán.

PATRONÁT: Velká Británie

DATUM PUBLIKACE OFICIÁLNĚ PLATNÉHO STANDARDU: 13.12.2010

VYUŽITÍ: Lov

KLASIFIKACE FCI: Skupina 10 Chrti. Sekce 1 dlouhosrstí chrti a chrti s praporci.

Bez pracovní zkoušky.

HISTORIE: První Afghánští chrti dorazili do Británie krátce po roce 1900 a jeden, jménem Zardin, vyhrál v roce 1907 velkolepým stylem londýnskou Crystal Palace show. Toto plemeno je též známo jako Tazi, díky podobě s ruským plemenem toho jména. Jeden z typických chrtů, Afghánský chrt - který, jak jeho jméno napovídá, pochází z hor v Afghánistánu - je lovec a bude lovit, kdykoliv dostane příležitost. V dnešní době je také úchvatným výstavním psem, který musí v sobě spojovat sílu a důstojnost s dlouhou a hedvábnou srstí a má orientální výraz.

CELKOVÝ VZHLED: Celkové vzezření psa působí dojmem síly a důstojnosti, kombinované s rychlostí a silou. Hlava je nesena hrdě.

POVAHA: Pro toto plemeno je typický východní, respektive orientální výraz. Afgánský chrt se dívá na člověka a jakoby "skrze něho". Důstojná a zdrženlivá, s určitou vášnivou nespoutaností.

STAVBA TĚLA: Mozkovna: Dlouhá, ne příliš úzká lebka, se zřetelně vystupujícím týlním hrbolem. Správných proporcí a s dlouhou kšticí. Stop je mírný. Přednost má černý nos, u světle zbarvených psů se připouští játrový. Dlouhá morda s čelistmi, které prokazují schopnost pevně uchopit. Čelisti silné, s dokonalým, pravidelným a kompletním nůžkovým skusem, tj. horní řezáky těsně překrývají dolní řezáky a jsou posazeny v čelistech kolmo. Klešťový skus se toleruje. Přednost se dává tmavým očím, zlatý odstín však není na překážku. Jsou téměř trojúhelníkového tvaru, uložené mírně šikmo směrem nahoru od vnitřních koutků k vnějším. Uši nasazené nízko a hodně vzadu na hlavě, těsně přiléhající k hlavě. Kryté dlouhou hedvábnou srstí. Dlouhý, silný krk s hrdým držením hlavy. Hřbet je rovný, přiměřeně dlouhý, s dobrým osvalením, s lehce spáditou zádí. Bedra  rovná, široká a spíše krátká. Kyčelní kosti dosti zřetelně vystupují a jsou široce posazeny. Hrudník: Přiměřené klenutí žeber a dobrá hloubka hrudníku. Nepříliš krátký ocas. Nízko nasazený, na konci jednou zatočen. V pohybu nesen výš. Řídce osrstěný. Lopatky jsou dlouhé a šikmé, dobře uložené vzadu, dobře osvalené a silné, aniž by byly příliš těžké. Nadloktí: dlouhé a šikmo uložené. Lokty: Při pohledu ze strany jsou na svislici pod kohoutkem. Těsně přimknuté k hrudnímu koši, nejsou vtočené dovnitř ani vytočené ven. Předloktí: rovné a dobrých kostí. Nadprstí: Dlouhé a pružné. Přední tlapa: silná a velká jak do délky, tak do šířky a pokrytá dlouhými hustými chlupy. Prsty klenuté. Polštářky zcela na zemi. Velká vzdálenost mezi kyčlí a hlezenními klouby a poměrně malá vzdálenost mezi hlezenními klouby a tlapkami. Kolena: Dobře zaúhlená a formovaná. Zadní tlapa: dlouhá ale ne tak široká jako přední, porostlá dlouhou hustou srstí, prsty klenuté. Polštářky zcela na zemi.

CHODY : Plynulé a pružné v prvotřídním stylu.

OSRSTĚNÍ: Na žebrech, na hrudních i pánevních končetinách a na slabinách dlouhá a velmi jemná srst. U dospělých psů od plecí směrem dozadu a podél hřbetu je srst krátká a uzavřená. Od čelní partie dozadu dlouhá srst, se zřetelnou hedvábnou »kšticí«. Na obličejové části je srst krátká. Uši a končetiny jsou dobře osrstěny. Záprstí smějí být holá. Srst se musí přirozeně vyvíjet. Jakékoliv stopy stříhání nebo trimování by měly být penalizovány.

BARVA: Všechny barvy jsou přípustné.

KVH: Ideální kohoutková výška: psi 68 - 74 cm; feny 63 - 69 cm.

VADY: Každá odchylka od výše jmenovaných bodů se musí posuzovat jako vada, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru k jejímu stupni závažnosti a k jejímu vlivu na celkový zdravotní stav a pohodu psa.

DISKVALIFIKUJÍCÍ VADY: Agresivní nebo přespříliš plaší psi. Jakýkoliv pes jasně vykazující fyzické nebo povahové abnormality by měl být diskvalifikován. Psi musí vykazovat dvě viditelně normálně vyvinutá varlata, sestouplá v šourku.